Smluvní pokuta
13.5.2021
Smluvní pokuta je velice silným a v praxi velmi často využívaným institutem k zajištění smluvních povinností. Jedná se o takové smluvní ujednání, jehož obsahem je povinnost dlužníka zaplatit pro případ porušení smluvené povinnosti určitou finanční částku. Zákon sice umožňuje, aby smluvní pokuta byla ujednána v jiném než peněžitém plnění, v praxi to ale příliš časté není.

Ujednání o smluvní pokutě musí splňovat (stejně jako jakékoliv jiné právní jednání) zákonem stanové náležitosti. Ty jsou upraveny zejm. v ustanovení § 2048 – 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).
V praxi nejčastějším důvodem pro neplatnost ujednání o smluvní pokutě bývá jeho neurčitost. Podle ustanovení § 553 OZ platí, že právní jednání, které je neurčité, se za právní jednání vůbec nepovažuje. Pokud uvažujete o začlenění o smluvní pokutě do smlouvy, pak je nejprve nutné si přesně určit onu povinnost, která má být smluvní pokutou zajištěna. Vhodným způsobem je do ujednání o smluvní pokutě výslovně stanovit konktrétně na kterou smluvní povinnost se ujednání o smluvní pokutě váže. Stejně tak lze v ustanovení o smluvní pokutě idenfitikovat zajištěnou povinnost odkazem na konkrétní článek smlouvy.
Jedním z nejčastějších důvodů, který vede k neurčitosti (a tedy neplatnosti) ujednání o smluvní pokutě, bývá její přílišná obecnost pramenící ze snahy o co možná nejširší zajištění smluvních povinností. Typicky se jedná o ujednání typu uplatnění smluvní pokuty pro případ…. „hrubého porušení smluvního vztahu“, „porušení povinností vyplývajících z této smlouvy“, „nedodržení podmínek stanovených smlouvou“ atd.
Další okolnost, kterou je potřeba při úvaze o smluvní pokutě zvážit je, zda ujednání o smluvní pokutě má krýt škodu, která byla v důsledku porušení zajištěné povinnost způsobena. Z ustanovení § 2050 vyplývá, že neujednají-li si strany jinak, pak „je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje“. Toto může mít pro smluvní stranu velice negativní dopad.
Současná právní úprava poměrně zjednodušila otázku nepřiměřené výše smluvní pokuty. Ujednání o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě tak nezakládá neplatnost takového ujednání. Namísto toho je v ustanovení § 2051 OZ zakotvena možnost soudu moderovat (tedy snížit) na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu.
Jak je patrno, smluvní pokuta je velice silným a účinným instrumentem k zajištění splnění smluvních povinností. Při uzavírání smluv, které ujednání o smluvní pokutě obsahují, je ale zapotřebí dbát značné obezřetnosti.
Chcete poradit, jak ve svých smlouvách s institutem smluvní pokuty pracovat? Nechte si od nás sepsat či revidovat požadované dokumenty.
Pomozte nám sdílet článek Smluvní pokuta na Facebooku.
Mohlo by Vás dále zajímat >

Předkupní právo IV. – pozemek a stavba
10.10.2022V předchozím díle Předkupní právo III. – pozemek a stavba jsme upozornili na další riziko spojené s případy, kdy dochází k převodu např. stavby, která není součástí pozemku. V předchozím díle jsme především upozornili na zákonné…
Číst dále
Koupě nemovitosti dle nového občanského zákoníku
30.4.2021Co je to nemovitost? Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) uvádí v § 498 výčet nemovitých věcí – jedná se o pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim, případně…
Číst dále
Dědická smlouva – jaké má výhody a čím se liší od závěti?
30.3.2021Dědická smlouva je jednou z největších změn, kterou občanský zákoník z roku 2014 přináší. Nejedná se ovšem o právní institut naší zemi zcela neznámý, nýbrž se jedná o institut staronový, neboť byl do roku…
Číst dále