Smluvní pokuta


13.5.2021

Smluvní pokuta je velice silným a v praxi velmi často využívaným institutem k zajištění smluvních povinností. Jedná se o takové smluvní ujednání, jehož obsahem je povinnost dlužníka zaplatit pro případ porušení smluvené povinnosti určitou finanční částku. Zákon sice umožňuje, aby smluvní pokuta byla ujednána v jiném než peněžitém plnění, v praxi to ale příliš časté není.

Ujednání o smluvní pokutě musí splňovat (stejně jako jakékoliv jiné právní jednání) zákonem stanové náležitosti. Ty jsou upraveny zejm. v ustanovení § 2048 – 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

V praxi nejčastějším důvodem pro neplatnost ujednání o smluvní pokutě bývá jeho neurčitost. Podle ustanovení § 553 OZ platí, že právní jednání, které je neurčité, se za právní jednání vůbec nepovažuje. Pokud uvažujete o začlenění o smluvní pokutě do smlouvy, pak je nejprve nutné si přesně určit onu povinnost, která má být smluvní pokutou zajištěna. Vhodným způsobem je do ujednání o smluvní pokutě výslovně stanovit konktrétně na kterou smluvní povinnost se ujednání o smluvní pokutě váže. Stejně tak lze v ustanovení o smluvní pokutě idenfitikovat zajištěnou povinnost odkazem na konkrétní článek smlouvy.

Jedním z nejčastějších důvodů, který vede k neurčitosti (a tedy neplatnosti) ujednání o smluvní pokutě, bývá její přílišná obecnost pramenící ze snahy o co možná nejširší zajištění smluvních povinností. Typicky se jedná o ujednání typu uplatnění smluvní pokuty pro případ…. „hrubého porušení smluvního vztahu“, „porušení povinností vyplývajících z této smlouvy“, „nedodržení podmínek stanovených smlouvou“ atd.

Další okolnost, kterou je potřeba při úvaze o smluvní pokutě zvážit je, zda ujednání o smluvní pokutě má krýt škodu, která byla v důsledku porušení zajištěné povinnost způsobena. Z ustanovení § 2050 vyplývá, že neujednají-li si strany jinak, pak „je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje“. Toto může mít pro smluvní stranu velice negativní dopad.

Současná právní úprava poměrně zjednodušila otázku nepřiměřené výše smluvní pokuty. Ujednání o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě tak nezakládá neplatnost takového ujednání. Namísto toho je v ustanovení § 2051 OZ zakotvena možnost soudu moderovat (tedy snížit) na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu.

Jak je patrno, smluvní pokuta je velice silným a účinným instrumentem k zajištění splnění smluvních povinností. Při uzavírání smluv, které ujednání o smluvní pokutě obsahují, je ale zapotřebí dbát značné obezřetnosti.

Chcete poradit, jak ve svých smlouvách s institutem smluvní pokuty pracovat? Nechte si od nás sepsat či revidovat požadované dokumenty.

Pomozte nám sdílet článek Smluvní pokuta na Facebooku.

Mohlo by Vás dále zajímat >

Předkupní právo IV. – pozemek a stavba

Předkupní právo IV. – pozemek a stavba

10.10.2022

V předchozím díle Předkupní právo III. – pozemek a stavba jsme upozornili na další riziko spojené s případy, kdy dochází k převodu např. stavby, která není součástí pozemku. V předchozím díle jsme především upozornili na zákonné…

Číst dále
Koupě nemovitosti dle nového občanského zákoníku

Koupě nemovitosti dle nového občanského zákoníku

30.4.2021

Co je to nemovitost? Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) uvádí v § 498 výčet nemovitých věcí – jedná se o pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim, případně…

Číst dále
Dědická smlouva – jaké má výhody a čím se liší od závěti?

Dědická smlouva – jaké má výhody a čím se liší od závěti?

30.3.2021

Dědická smlouva je jednou z největších změn, kterou občanský zákoník z roku 2014 přináší. Nejedná se ovšem o právní institut naší zemi zcela neznámý, nýbrž se jedná o institut staronový, neboť byl do roku…

Číst dále