Předkupní právo III. – pozemek a stavba


16.2.2022

V předešlých dílech o předkupním právu Předkupní právo u nemovitosti I. – prodej, Předkupní právo u nemovitosti II. – darování jsme psali o předkupním právu ke spoluvlastnickým podílům na nemovitosti. Současná právní úprava však zakotvila i další zákonné předkupní právo.

Dalším zákonným předkupním právem je předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě, která stojí na pozemku a předkupní právo vlastníka stavby k pozemku, na kterém stojí.

Výše uvedené předkupní právo je zakotveno v ust. § 3056 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) které stanoví, že:

předkupní právo k nemovitosti

„Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.“

Současná právní úprava je totiž založena na principu „superficies solo cedit“ neboli „povrch ustupuje půdě“. To znamená, že stavba stojící na pozemku je součástí pozemku a ne samostatnou nemovitou věcí. Před novou právní úpravou tomu však bylo tak, že stavba byla samostatnou nemovitostí a bylo možné převést pouze stavbu bez pozemku. V současné době se lze stále setkat s tím, že je stavba vedena jako samostatná nemovitost a to z důvodu, že vlastníkem stavby a pozemky byly rozdílné osoby. Tím pádem nedošlo s příchodem NOZ k tomu, že se stavba stala součástí pozemku. V případě, že stavbu a pozemek vlastní rozdílné osoby, a jedna z nich se rozhodne svou nemovitost prodat, je povinna nejdříve nabídnout nemovitost vlastníkovi nemovitosti s ní „spojené“, tedy umožnit mu využití předkupního práva.

Příklad  – výkon předkupního práva

Pan Slepička vlastní stavbu A, která stojí na pozemku B (není jeho součástí). Vlastníkem pozemku B je pan Vomáčka. Pan Slepička chce prodat stavbu A panu Novákovi. Předtím než tak může učinit je povinen nabídnout stavbu A panu Vomáčkovi za stejných smluvních podmínek, neboť pan Vomáčka je oprávněným z předkupního práva (jakožto vlastník pozemku, na kterém stojí převáděná stavba A). Pan Slepička písemně vyrozumí pana Vomáčku o možnosti využití předkupního práva. Pan Vomáčka jej nevyužije a v tom případě nic nebrání tomu, aby pan Slepička stavbu A prodal panu Novákovi.

Na výše uvedené však navazuje další „riziko“ o kterém pojednáváme v dalším díle zde.

Čtete celý seriál článků o problematice předkupního práva u nemovitosti:

Potřebujete pomoci s převodem vlastnictví stavby či pozemku? Zkontrolujeme nebo sepíšeme pro Vás smlouvu. Online, rychle, výhodně.

Pomozte nám sdílet článek Předkupní právo III. – pozemek a stavba na Facebooku.

Mohlo by Vás dále zajímat >

Podepsání smlouvy jako okamžik uzavření smlouvy

Podepsání smlouvy jako okamžik uzavření smlouvy

1.9.2023

Chystáte se uzavřít smlouvu? Kdy však dochází k uzavření smlouvy? Dochází k uzavření smlouvy až poté, kdy je podepsána v listinné podobě? Může okamžik uzavření smlouvy nastat před samotným podepsáním smlouvy v listinné podobě?…

Číst dále
Proč hradit kupní cenu nemovitosti prostřednictvím advokátní úschovy?

Proč hradit kupní cenu nemovitosti prostřednictvím advokátní úschovy?

10.3.2024

V následujících řádcích se zaměříme na institut advokátní úschovy peněz. Lidé si mnohdy neuvědomují možná rizika spojená s koupí a prodejem movitých či nemovitých věcí, jelikož mnoho z nich je až příliš důvěřivých. Přílišná důvěra…

Číst dále
Dědická smlouva – jaké má výhody a čím se liší od závěti?

Dědická smlouva – jaké má výhody a čím se liší od závěti?

30.3.2024

Dědická smlouva je jednou z největších změn, kterou občanský zákoník z roku 2014 přináší. Nejedná se ovšem o právní institut naší zemi zcela neznámý, nýbrž se jedná o institut staronový, neboť byl do roku…

Číst dále