Smluvní pokuta

Smluvní pokuta je velice silným a v praxi velmi často využívaným institutem k zajištění smluvních povinností. Jedná se o takové smluvní ujednání, jehož obsahem je povinnost dlužníka zaplatit pro případ porušení smluvené povinnosti určitou finanční částku. Zákon sice umožňuje, aby smluvní pokuta byla ujednána v jiném než peněžitém plnění, v praxi to ale příliš časté není.

Ujednání o smluvní pokutě musí splňovat (stejně jako jakékoliv jiné právní jednání) zákonem stanové náležitosti. Ty jsou upraveny zejm. v ustanovení § 2048 – 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

V praxi nejčastějším důvodem pro neplatnost ujednání o smluvní pokutě bývá jeho neurčitost. Podle ustanovení § 553 OZ platí, že právní jednání, které je neurčité, se za právní jednání vůbec nepovažuje. Pokud uvažujete o začlenění o smluvní pokutě do smlouvy, pak je nejprve nutné si přesně určit onu povinnost, která má být smluvní pokutou zajištěna. Vhodným způsobem je do ujednání o smluvní pokutě výslovně stanovit konktrétně na kterou smluvní povinnost se ujednání o smluvní pokutě váže. Stejně tak lze v ustanovení o smluvní pokutě idenfitikovat zajištěnou povinnost odkazem na konkrétní článek smlouvy.

Jedním z nejčastějších důvodů, který vede k neurčitosti (a tedy neplatnosti) ujednání o smluvní pokutě, bývá její přílišná obecnost pramenící ze snahy o co možná nejširší zajištění smluvních povinností. Typicky se jedná o ujednání typu uplatnění smluvní pokuty pro případ…. „hrubého porušení smluvního vztahu“, „porušení povinností vyplývajících z této smlouvy“, „nedodržení podmínek stanovených smlouvou“ atd.

Další okolnost, kterou je potřeba při úvaze o smluvní pokutě zvážit je, zda ujednání o smluvní pokutě má krýt škodu, která byla v důsledku porušení zajištěné povinnost způsobena. Z ustanovení § 2050 vyplývá, že neujednají-li si strany jinak, pak „je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje“. Toto může mít pro smluvní stranu velice negativní dopad.

Současná právní úprava poměrně zjednodušila otázku nepřiměřené výše smluvní pokuty. Ujednání o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě tak nezakládá neplatnost takového ujednání. Namísto toho je v ustanovení § 2051 OZ zakotvena možnost soudu moderovat (tedy snížit) na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu.

Jak je patrno, smluvní pokuta je velice silným a účinným instrumentem k zajištění splnění smluvních povinností. Při uzavírání smluv, které ujednání o smluvní pokutě obsahují, je ale zapotřebí dbát značné obezřetnosti.

Chcete poradit, jak ve svých smlouvách s institutem smluvní pokuty pracovat? Nechte si od nás sepsat či revidovat požadované dokumenty.

Zkontrolovat
smlouvu

Připravit
smlouvu

Mohlo by Vás dále zajímat >

Darování nemovitosti se zřízením věcného břemena

7.5.2023

V praxi se často setkáváme s darováním nemovitosti v rámci rodiny. Nejčastěji jsou stranou dárce rodiče a stranou obdarovaného jejich dítě. Bohužel se v praxi rovněž setkáváme s tím, že se jejich vztahy následně zhorší. Problematika…

Číst dále

Když se řekne pozemek – kupní smlouvu na pozemek si pořádně ohlídejte

10.11.2025

Pozemkem se rozumí část zemského povrchu, která je oddělena od ostatních částí zemského povrchu. Ustanovení § 2 zákona o katastru nemovitostí vymezuje pojem pozemek, parcelu, stavební a pozemkovou parcelu následovně. Více o ukotvení…

Číst dále

Movité a nemovité věci

19.10.2024

Rozdělení věcí na movité a nemovité se objevuje již v římském právu (v Jusiniánově kodexu). Nemovité věci (nemovitost) Ustanovení § 498 odst. 1 NOZ definuje nemovitosti jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým…

Číst dále